Před pár dny jsem vás informoval, že jsem byl pozván do diskuzního pořadu s Michaelou Jílkovou Máte slovo. V následujícím krátkém článku vás chci seznámit se „zákulisím“ celé této události. Jednotlivým probíraným finančně-politickým bodům se budu věnovat příště.
Jak jsem se tam dostal
V pondělí večer mi přišel mail od dramaturgyně pořadu, kde např. píše: „… Narazila jsem na Váš komentář a Vaše názory by se hodily do dramaturgie pořadu. …“ Jedná se pravděpodobně o články o RUD (rozpočtové určení daní), které jsem zde nedávno publikoval.
Jistě nemusím zdůrazňovat, že jsem byl velmi překvapený (a trochu vyděšený 🙂 ), ale s paní dramaturgyní jsem se kontaktoval a v průběhu úterý jsem s účastí souhlasil.
Přípravy
Během středečního státního svátku jsem byl nejprve kontaktován produkcí pořadu, se kterou jsme se domluvili v kolik hodin přijedu ve čtvrtek do Prahy (pořad se vysílá živě) a v kolik mi pojede vlak zpět, aby mohli zajistit můj transport na Kavčí hory.
Odpoledne mi pak volala paní Jílková, která se mnou chtěla probrat průběh pořadu a jednotlivé probírané body. Zajímala se také o mé názory na jednotlivá témata (popelnice, RUD, daň z nemovitosti, …).
Z telefonátu a rozhovoru jsem měl pocit, že moc neodpovídám šabloně občana, kterou paní Jílková očekávala-potřebovala. Jde pochopitelně jen o můj pocit, ale pořad Máte slovo svým průběhem a obsahem mé dojmy podporuje. Určitě by uvítala větší „protivládně-agresivní“ náladu než našla u mne. Také přístup, že když už někde nejsou peníze, tak se hold musí vybrat od občanů, nebyl přijímán „s nadšením“.
Den D – Kavčí hory
Ve čtvrtek jsem se z práce vydal na nádraží a zamířil na Prahu – měl jsem alespoň příležitost vyzkoušet nové žluté vlaky RegioJet pana Jančury.
Před pražským hlavním nádražím na mě čekal odvoz, který mě zavezl na Kavčí hory. Na recepci jsem musel chvíli počkat, než si pro mne přišel někdo z pořadu – se mnou také čekali primátoři Kubera a Kajnar.
Než jsem se dostal do šatny, abych se převléknul, podepsal jsem s Českou televizí smlouvu (že mě můžou natáčet, …) – můj honorář činí 1500,- Kč (před zdaněním). Po převlečení jsem byl „přepudrován“ v maskérně a nějaké zvukařky mi připevnily na sako mikrofón. Všechno bylo poměrně rychlé – před vlastním odchodem do studia jsem měl tak 5-10 minut, abych se mohl trochu uklidnit a připravit.
Ve studiu
Ve studiu jsme si každý stoupl na své místo a pozdravili se s paní Jílkovou. Asi do 1 minuty začal pořad. Když někdo ze štábu zakřičel „40 sekund“ a následně „20 sekund“ začal jsem cítit, jak se moje nervozita stupňuje. Když začala hrát znělka pořadu, tak jsem myslel že se položím. Naštěstí jsem se párkrát nadechl a hned to bylo lepší. Pak se to rozjelo – viz videozáznam pořadu.
Zazvonil zvonec
Celý pořad utekl velmi rychle (za kamerami je monitor, na kterém se odpočítává čas). Jak se dalo čekat, tak se nic pořádného nevyřešilo, za to se v tom nadělal ještě větší guláš 🙂 Jakmile byl konec a „zabavili nám mikrofóny“, všichni jsme se odcházeli ze studia do šaten. Rychle převléknout do civilního, nacpat oblek na věšák a do tašky a rychle ven, protože na mě již čekal odvoz na nádraží. Než jsem se nadál, tak jsem čekal na nádraží na půlnoční rychlík zpátky do Ostravy.
V půl páté ráno jsem dorazil do Svinova.
Tak, co říkáte – stálo to za to?