Parlamentní volby – počítání hlasů a přidělení mandátů

Blíží se nám volby do poslanecké sněmovny parlamentu naši republiky (termín asi 20.-21.10.2017), a tak by bylo dobré si projít a ukázat, jak se vlastně hlasy sčítají a jak se rozdělují mandáty. Chtěl bych to rozebrat, protože před posledními komunálními volbami (2014) byl velice populární můj článek, který pojednával o počítání hlasů v komunálních volbách – Komunální volby – počítání hlasů a starosta. Počítání je u parlamentních voleb je trochu jiné, ale v několika aspektech stejné.

Všechno je popsáno v zákoně o volbách do Parlamentu České republiky 247/1995 Sb., zjištění výsledků voleb je popisování přibližně od §40 dále.

Shrnutí základní faktů pro volby do poslanecké sněmovny:

  • každá volební strana má svůj vlastní hlasovací lístek
  • do úřední obálky, která se vhazuje do hlasovací urny, se dává pouze jeden hlasovací lístek
  • na hlasovacím lístku můžete označit až čtyři (1, 2, 3 nebo 4) kandidáty, kteří od vás dostanou přednostní hlas – správné označení je zakroužkování pořadového čísla kandidáta – §39
  • každý kraj má vlastní sadu hlasovacích lístků (čili v každém kraji kandidují jiní lidé)
  • výsledky posledních voleb najdete na stránkách ČSÚ – volby.cz

Sečtení všech hlasů

Každá okrsková volební komise sečte platné odevzdané hlasovací lístky – sečte se počet lístků/hlasů pro jednotlivé strany a u každé strany a kandidáta se sečte kolik dostal přednostních hlasů (jeho pořadové číslo bylo zakroužkováno). Tyto data jsou předána ČSÚ pro zjištění celkových výsledků.

ČSÚ sesbírá tyto čísla z celé republiky a následně tak zjistí celkový počet všech odevzdaných hlasů (počet platných odevzdaných hlasovacích lístků – v roce 2013 to bylo 4969984) v celé ČR. Toto číslo se vydělí počtem rozdělovaných mandátů (aktuálně 200) – tím se získá tzv. republikové mandátové číslo (kolik hlasů je potřeba pro získání jednoho mandátu) – hodnoty pro volby 2013. Tímto číslem se pak dělí počty odevzdaných hlasů v jednotlivých krajích – takže Moravskoslezský kraj měl po volbách nárok na 22 mandátů.

5%

ČSÚ z celkových výsledků posoudí, které strany získaly požadovaný minimální počet hlasů (skrutinium). Pro jednu volební stranu je limit 5%, pokud jde o uskupení více stran tak je limit 10%, 15% nebo 20% – viz §49

Strany, které neprojdou tímto sítem (nemají celorepublikově alespoň uvedené minimum) se již dále nezahrnují do rozdělení mandátů v krajích apod.

Rozdělení mandátů v krajích

V tento moment již víte kolik mandátů máte rozdělit v každém kraji (viz republikové mandátové číslo a celkový počet hlasů v kraji), a které strany se o tyto mandáty ucházejí (viz skrutinium). Mandáty se mezi strany rozdělují podobně jako u komunálních voleb. Celkový počet získaných hlasů (v daném kraji) pro každou stranu se dělí postupně čísly 1, 2, 3, … Tyto vzniklé podíly (všech stran dohromady) se pak seřadí podle velikosti – viz podíly z voleb 2013.

Dle tohoto pořadí se pak rozdělí mandáty příslušející pro daný kraj – v MSK v 2013 se tedy použije prvních 22 podílů. Mandát náleží straně čí podíl byl použit. Takže v MSK v roce 2013 získala ODS jeden mandát, ANO získalo pět atd. – viz podíly z voleb 2013.

Přednostní hlasy – vykroužkování

Zde je situace opět podobná s komunálními volbami. Z předchozích bodů již víte jestli daná strana získá mandát (viz skrutinium) a kolik jich získá (viz podíly hlasů). Mandáty je teď potřeba přidělit konkrétním lidem. Pokud by neexistovaly přednostní hlasy (kroužkování), tak by mandát získali lidé dle pořadí uvedeném na kandidátce.

Systém přednostních hlasů je popsán v §50 v odstavcích 5 a 6:

  • (5) Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu, politické hnutí nebo koalici v rámci volebního kraje, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi.
  • (6) V případě, že více kandidátů splnilo podmínku podle odstavce 5 a politická strana, politické hnutí nebo koalice získala více mandátů, připadnou mandáty přednostně kandidátům, kteří splnili podmínku podle odstavce 5, a to postupně v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů; v případě rovnosti počtu přednostních hlasů je rozhodující pořadí kandidáta na hlasovacím lístku. Kandidátům, kteří nesplnili podmínku podle odstavce 5, připadnou mandáty v pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku.

Zjednodušeně to znamená, že lidé kteří získají více „kroužků“ než je 5% z počtu hlasů, které získala jejich strana v daném kraji (např: ODS, MSK, 2013 – celkem 30132 hlasů => 5% je 1506) jsou vytržení ze svého pořadí na kandidátce a přesunuti na její vrchol. Pokud je takto vykroužkovaných lidí více, jsou na špici seřazení podle získaného počtu přednostních hlasů. Tím se vytvoří nové pořadí kandidátů a mandáty jsou pak přiřazeny odshora – viz sloupec pořadí ODS MSK 2013.


Na závěr bych si dovolil jeden názor/výzvu – volte ve volbách tak, jak to cítíte, jak si to přejete. Nenechte se ovlivňovat nějakým taktizováním, tím že nějaký hlas propadne, že se tam nějaká strana nedostane atd. Pokud bude totiž volit „na jistotu“, tak deformujete celý systém a signál o tom, že je potřeba změny atd. se neobjeví.

Přeji šťastnou ruku.

PS: budu na 31. místě kandidátky ODS v Moravskoslezském kraji – tak mi dejte jeden váš kroužek … teď už víte, jak to s nimi je

 

Napsat komentář

Jméno *
Email *
Webová stránka