Aktualizace: Last updated: 1 června, 2017 at 11:18 am (objevil jsem svoji chybu v tom jak jsem pochopil zákon o „krácení“ hlasů u neúplné kandidátky)
V poměrně rozsáhlé diskuzi po článkem o mimořádném čísle zpravodaje se objevilo několik komentářů, které se týkají problematiky „kdo má být starosta“ dle výsledků voleb. Nejprve si ale objasněme jak vlastně probíhá sčítání hlasů v komunálních volbách a zjišťování výsledků. Jednotlivé kroky/posloupnosti se pokusím proložit popisem, jak ten konkrétní bod chápu já – pokud se mnou nesouhlasíte, tak neváhejte využít komentáře pod článkem.
Také si nejprve připomeňme jaká specifika má v těchto volbách hlasování – viz Jak plně využít svých možností. Když se to pokusím zjednodušeně shrnout: volič dostává tolik hlasů kolik je členů budoucího zastupitelstva; tyto hlasy může rozdělit kandidátům napříč volebními stranami; a zbytek svých hlasů může „nasypat“ nějaké straně, kde jsou přiděleny kandidátům od prvního dále. Může všechny hlasy dát i jen straně jako takové.
Samotné sčítání hlasů je pochopitelně popsáno v zákoně o komunálních volbách 491/2001 Sb od §40. Přeskočím tu teď vysvětlování, kdy je volební lístek platný atd. (viz zákon).
Sčítání hlasů kandidátům
Každému kandidátovi se připočte hlas (udělá čárka), podle toho jak byl lístek označen (viz můj článek o hlasování). Pokud volič dal všechny své hlasy volební straně, tak všichni kandidáti této strany dostanou +1 hlas. Pokud volič přímo označil některé kandidáty (z lib. volební strany), tak dostanou tito kandidáti +1 hlas, pokud ještě volič zaškrtl nějakou stranu, dostanou její kandidáti zbylé voličovy hlasy (do celkového počtu volených zastupitelů) – tyto hlasy se přidělují od prvního místa na kandidátce dál. Takto se spočítají hlasy na všech hlasovacích lístcích.
Jak pak můžou výsledné počty vypadat, se můžete podívat na výsledky posledních voleb, kde si můžete rozkliknout jednotlivé kandidátky.
Úvaha a názor: Dle mého názoru nejde v těchto volbách vůbec mluvit o preferenčních hlasech – že někdo dostal nejvíc preferenčních hlasu atd. Nejde prostě určit zda-li kandidát dostal hlas, protože ho lidé „zaškrtávali“ nebo má všechny hlasy díky straně. Taky jde říct, že celkově (v rámci kandidátky) nejvíce hlasů dostane člověk na prvních příčkách a nejméně člověk na konci – na kterého se prostě už nedostanou hlasy v tom případě, že volič dal nějaké hlasy oblíbencům z jiných stran.
5% hranice pro stranu
V předchozím kroku jsme tedy zjistili kolik hlasů dostal každý kandidát (dohromady pak dostanete celkový počet platných hlasů, jak celkově, tak pro volební stranu). V tomto kroku (§45) se vyřadí strany, které získaly méně než 5% hlasů – tento bod je trochu složitější u kandidátních listin, které neměly plný počet kandidátů. Doslova je v zákoně: „Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování předaných podle §43 okrskovými volebními komisemi zjistí, kolik hlasů bylo odevzdáno pro každého kandidáta na kandidátní listině a kolik pro každou kandidátní listinu. Dále zjistí celkový počet platných hlasů pro všechny kandidátní listiny a která z kandidátních listin získala méně než 5 % z celkového počtu platných hlasů poděleného voleným počtem členů zastupitelstva a vynásobeného počtem jejích kandidátů, nejvýše však voleným počtem členů zastupitelstva; k takovýmto kandidátním listinám a hlasům pro ně odevzdaným se při dalším zjišťování výsledků voleb a přidělování mandátů již nepřihlíží.„
I když mám technické vzdělání a považuji se za celkem chytrého, tak jsem tuto formulaci dlouho nemohl pochopit – co a jak se násobí, proč atd. 🙂
Tato formulace vyrovnává znevýhodnění neúplných kandidátek danou tím, že se v těchto volbách zjišťuje součet všech hlasů pro listinu (součet hlasů pro kandidáty, kterých mají neúplné kandidátky logicky méně). A vlastně i vyrovnává „sílu hlasu“ za jednoho voliče. Když totiž vhodíte lístek s plnou kandidátkou (počítejme, že se volí 20 zastupitelů), tak strana dostane 20 hlasů. Pokud vhodíte lístek s neúplnou kandidátkou, kde je třeba jen 1 kandidát, tak tato strana dostane jen 1 hlas. Takže úplná má 20 hlasů (tj 95% z všech 21 hlasů) a neúplná 1 (tj 4.7% z 21 celkových hlasů), i když pro každou z nich hlasoval jeden člověk.
Takže pro neúplné kandidátní listiny se upraví celkový počet hlasů, ze kterého se počítá oněch 5%. U plných kandidátek se procenta zjišťují z celkového počtu hlasů (v našem příkladu to je 21), u neúplných z hodnoty ( C * ( K / V ) ), kde C je celkový počet hlasů (21), K je počet kandidátů (1) a V je počet volených míst (20). Pokud se vrátíme k našemu příkladu z předešlého odstavce, tak ona neúplná kandidátka s jedním hlasem nemá 4.7% ale cca 100% (nijak tyto procenta neinterpretujte – slouží čistě jen pro výpočet). Tento přepočet si můžete ověřit i na stránkách s výsledky voleb (jde o sloupce Přepočtený základ dle počtu kandidátů a Přepočtené % platných hlasů).
Celá tato matematiky slouží jen pro tento krok, kdy se vyřazují strany s nižším (i přepočteným) než 5% ziskem.
V zákonu jsou ještě další detaily, kdy se tato hranice může snížit, ale to je spíše extrémní případ pro hodně malé obce, nezájem o volby, atd.
Úvaha a názor: V tomto kroku nejsou neúplné kandidátky znevýhodněny, ale jde jen o tento krok. Myslím, že je lepší jít do voleb s plnou kandidátkou.
Která strana získala kolik mandátu
Předchozím bodem jsme vyloučily strany, které nezískaly potřebných 5% hlasů a na žádný mandát v zastupitelstvu tak nemají nárok. Jak ale mandáty rozdělit mezi strany, které postoupily? Taky to začne být trochu složitější (ale nebojte se, vystačíme si s dělením a porovnáváním čísel). Doslova je to takto (§45 ods. 1 a 2):
Poté se dělí celkový počet platných hlasů, který obdržela postupující kandidátní listina, postupně čísly 1, 2, 3 a dále vždy číslem o jedno vyšším tak, aby počet dělících operací odpovídal počtu kandidátů, kteří jsou na kandidátní listině.
(2) Podíly vypočítané způsobem uvedeným v odstavci 1 seřadí Český statistický úřad podle jejich velikosti až do počtu mandátů, které mají být při volbách do zastupitelstva obce přiděleny. Za každý podíl obsažený v této početní řadě získá kandidátní listina jeden mandát. V případě rovnosti podílu je rozhodující celkový počet hlasů, který získala kandidátní listina, a je-li i tento stejný, rozhodne los.
Ukažme si to na příkladu výsledku z posledních rychvaldských voleb – celkový počet hlasů pro jednotlivé strany:
- ČSSD – 14457
- KSČM – 5694
- ODS – 4767
- TOP09 – 4246
- OS – 2400
Teď přijde trocha dělení a jednotlivá čísla budeme dělit postupně (vždy ale celkový počet – měníme jen dělitele) 1, 2, 3, … až číslem 15 (protože Rychvald má 15 volených zastupitelů). Dostaneme tedy tyto číselné řady:
- ČSSD: 14457 7229 4819 3614 2891 2410 2065 1807 1606 1446 1314 1205 1112 1033 964
- KSČM: 5694 2847 1898 1424 1139 949 813 712 633 569 518 475 438 407 380
- ODS: 4767 2384 1589 1192 953 795 681 596 530 477 433 397 367 341 318
- TOP09: 4246 2123 1415 1062 849 708 607 531 472 425 386 354 327 303 283
- OS: 2400 1200 800 600 480 400 343 300 267 240 218 200 185 171 160
Tyto jednotlivá čísla se teď seřadí mezi sebou podle velikosti, prvních N pak získá mandát (N je počet volených křesel v zastupitelstvu) – a podle toho, které straně toto číslo patřilo. Takže výsledek je:
14457 7229 5694 4819 4767 4246 3614 2891 2847 2410 2400 2384 2123 2065 1898 – viz Pořadí podílů hlasů
Takže to je 7 mandátu pro ČSSD, 3 pro KSČM, 2 pro ODS, 2 pro TOP09 a jeden pro Občanskou společnost – přesně dle výsledků voleb.
Úvaha a názor: Pokud se ještě vrátíme k neúplným kandidátkám, tak zde je krok, kde mohou mít problém. V tomto kroku se totiž pracuje s celkovým počtem hlasů kandidátky (nijak se už nepřepočítává) a tudíž tento budou mít nízký a mohlo by se stát, že jejich podíly (číselná řada) bude tak nízká, že mandát nezískají.
Která osoba získá mandát
Jednoduchým dělením v předchozím bodě jsme zjistili, kolik mandátů získá ta či ona strana. Musíme ale tyto mandáty ještě přidělit konkrétním osobám. Kdyby neexistovala možnost dávat hlasy i jednotlivým kandidátům, tak by se dalo říct, že mandát získá prvních X kandidátů pokud strana získala X mandátů. Jenže k jednotlivým a tedy různým počtům hlasů (ty jsme zjistili na začátku) se přihlíží a to může velmi ovlivnit přidělení mandátů. (§45 ods. 3 a 4)
Úvaha a názor: Pořadí kandidátů na volebním lístku můžeme chápat tak, že daná strana si přeje aby mandáty byly přiděleny v tomto pořadí. Jak je v úvodní části napsáno, tak z podstaty samotného systému hlasování se dá očekávat, že kandidáti na začátku lístku budou mít ve výsledku více hlasu než ti na konci.
Pro příklad si třeba vezmeme kandidátní listinu KSČM a její výsledky. Nejprve se zjistí průměrný počet hlasů kandidáta kandidátky (celkový součet hlasů na ní dělený počtem jejich kandidátů). V našem případě to je 379.6 (5694 / 15), tento počet se zvětší o 10% – dostaneme 417,6. Pokud některý z kandidátu má více hlasů než je tato hodnota – je jakoby „vytržen“ ze svého místa a postupuje na první místo. Pokud by takových kandidátu bylo více, tak se v čele kandidátky seřadí podle počtu získaných hlasů. Nové pořadí kandidátu pak je složeno z těchto „vytřených“ (seřazených dle počtu hlasů) a těch, co na kandidátce zůstali (ti jsou seřazeni dle svých čísel na listině, jak jim je určila jejich strana).
Když se podíváme na odkazovanou kandidátku, tak pak pořadí jednotlivých kandidátů pro zisk mandátu je: 3, 4, 2, 1, 5, 6, 7, 8, 9, 10, …
Prvních X získá mandát (kde X je počet stranou získaných mandátu) a další se stávají náhradníky v daném pořadí.
Úvaha a názor: Teprve až v tomto kroku bych mluvil o preferovaných kandidátech, ale pochopitelně v rámci jen dané strany. Ale zase je třeba přihlédnout k tomu jakou výhodu/nevýhodu má začátek/konec kandidátky. Určitě nejde říct nic exaktně.
Kdo bude starosta
Předchozími body jsme rozdělili mandáty mezi jednotlivé kandidáty, přičemž byla zohledněna jak politická orientace (strana), tak i oblíbenost dané osoby (pořadí pro zisk mandátu). A volby jako takové končí. Je třeba připomenout, že mandát je přidělen osobě a není vázán na volební stranu za kterou ho získal. Člověk může přijít o mandát jen způsobem popsaným v zákoně – vzdáním se ho, smrtí, změnou bydliště, …
Nyní mezi zastupiteli začíná vyjednávání o tom, kdo se stane starostou, radním, předsedou výborů atd. Prostě normální politická dohoda lidí, aby byla zajištěna stabilita po celé volební období tím, že je dohodnuta většina. Jejich dohoda může být pochopitelně složitá – např. koaliční smlouvy v parlamentu atd. Tyto věci jsou většinou dohodnuty před úvodním ustavujícím zasedáním zastupitelstva.
Další řádky už jsou jen mým názorem, protože se už nejde opírat o nějaké zákony – jde už jen o dohody mezi lidmi.
Určitě nejde říct, kdo MUSÍ být starosta. Když to vezmeme do důsledků, tak po zjištění výsledku voleb můžeme mít ve volební straně (která získala nejvíce hlasů) tyto posty:
- funkční předseda strany (pokud se jedná o politickou stranu apod.)
- osoba na prvním místě kandidátky (jak šla do tisku)
- osoba první v pořadí pro zisk mandátu
Každý z těchto pozic může zastávat jiná osoba – a ještě jde přidat třeba kandidáta jiné strany, který získal více hlasů než člověk s nejvíce hlasy strany s nejvíce hlasy. Takže to máte čtyři osoby, kdy každá z nich má podle různé argumentace „právo se stát starostou„. Kdo z nich se má stát starostou?
Podle mého názoru není tenhle přístup správný. Ať se nám to může nelíbit, méně konfliktní je klasický přístup, kdy se utvoří většinová koalice zastupitelů, kteří si vyberou kdo bude starosta atd. To jestli zastupitel vstoupí do koalice jen tehdy, když je tam celá jeho strana, nebo se stane „přeběhlíkem“ je čistě jen jeho osobní rozhodnutí.
Není dobré zpochybňovat nebo měnit podstatu o čem volby jsou. Komunální volby (zákon 491/2001) jsou o rozdělení zastupitelských mandátu kandidátům a o náhradnících. Nic víc. Volba starosty je obsažena v zákonu o obcích (128/2000). Česká republika má nedobrou zkušenost s tím, když je volbám přikládán jiný vyznám, než je podloženo zákonem. Můžeme vzpomenout na jedny krajské volby, které byly o zdravotnických poplatcích, i když kraje je nemohou ovlivnit. Nebo přímá volba prezidenta. Reálně se změnila pouze technika volby, pravomoce zůstaly stejné.
Když se začnou zpochybňovat výsledky voleb, nebo překrucovat jejich výsledky, či je jim dáván jiný význam než mají, tak to nikdy nevede k ničemu hezkému. Objeví se totiž dvě skupiny, které se postaví proti sobě – jedni kteří stojí za literou zákona a druzí, kteří se většinou zaštiťují vůli lidu. Což v nejmenším vede k hádkám, k revolucím či občanské válce konče.
Na závěr bych si dovolil jeden názor/výzvu – volte ve volbách tak, jak to cítíte, jak si to přejete. Nenechte se ovlivňovat nějakým taktizováním, tím že nějaký hlas propadne, že se tam nějaká strana nedostane atd. Pokud bude totiž volit „na jistotu“, tak deformujete celý systém a signál o tom, že je potřeba změny atd. se neobjeví.
Dobrý den, prosím o názor. V malé obci se volí 9 zastupitelů. Jsou pouze jednotliví samostatní kandidáti (jakoby strany) . Při počítání hlasů dojde k situaci, kdy počty hlasů sestupným způsobem určí 8 zastupitelů a na 9. zastupitele připadnou 2 kandidáti se stejným počtem hlasů. 9 zastupitel má být tedy losován. Kdo by měl losovat a jakým způsobem se losování provádí a co když se neprovede. Děkuji velmi JK
Jestli to dobře chápu, tak se bavíme o §45 odst.2: Podíly vypočítané způsobem uvedeným v odstavci 1 seřadí Český statistický úřad podle
jejich velikosti až do počtu mandátů, které mají být při volbách do zastupitelstva obce přiděleny. Za každý podíl obsažený v této početní řadě získá kandidátní listina jeden mandát. V případě rovnosti podílu je rozhodující celkový počet hlasů, který získala kandidátní listina, a je-li i tento stejný, rozhodne los.
Řekl bych, že los provádí ČSÚ (hádám, nevím) – asi nějak automaticky … a udělat se to musí.
Ano, jedná se o případ, kdy v obci jsou pouze samostatní nezávislí kandidáti, t.j. co kandidát to strana. Tudíž podíl se nepočítá, protože je stejný jako počet hlasů a rovnou by mělo nastoupit losování. A o to mi právě jde. Jestli musí losovat komise a veze na sběrné místo už hotové rozseknuté zastupitele nebo toto upeče až ČSÚ. V případě, že toto je povinna učinit komise, jak by se mělo losovat a jak velký prohřešek je, když to vyřeší dohodou a ne losem. Děkuji.
Určitě až ČSÚ, protože komise je jen „kalkulačka“ – nic nerozhoduje (kromě toho jestli je lístek platný nebo ne, atd.). Napovídá tomu i ods.3 §45 – „Český statistický úřad přikáže mandáty přidělené kandidátní listině na ní uvedeným kandidátům …„
a jakým způsobem se losuje,? počítačem? ručně?
Dobrý den,
máme 7 členné obecní zastupitelstvo, z jehož bude zvolen nový starosta. V obci jsou 2 volební strany, z jedné postoupili 4 kandidáti /celkově vyšší počet hlasů/, z té druhé 3 kandidáti. Starosta bude volen z první strany s více hlasy. Má možnost hlasovat sám pro sebe? Pokud nikoliv, tak stojí proti sobě strany 2 a z každé 3 proti 3.
Jasně že má tuto možnost – je zastupitel jako všichni ostatní. Když si třeba odhlasujete tajnou volbu, tak to máte ještě jasnější. Hlasovat MOHOU všichni.
Dobrý den,
není mi jasné, pokud se volí 15ti členné zastupitelstvo a je jen jedna kandidátka v obci s patnácti kandidáty. Označím pouze dva konkrétní kandidáty, přičtou se hlasy pouze jim?
Děkuji za odpověď a hezký den. J.P.
Pokud jste dal jen „dva malé křížky“ u jmen těch vašich dvou favoritů, pak dostali hlas opravdu jen oni – celá jejich kandidátka tak od vás dostal jen 2 hlasy z 15 možných.
Dobrý den, potřebovala bych poradit: kandidovala jsem do zastupitelstva obce a nyní po volbách jsem se dozvěděla, že došlo k nestandardnímu postupu při počítání hlasů z volebních lístků, kdy dvě členky (předsedkyně a zapisovatelka) četli zaškrtnuté kandidáty a ostatní členové volební komise dělali čárky, bez možnosti kontroly volebních lístků. Je nějaká zákonem daná možnost opětovného přepočítání hlasů na volebních lístcích? Děkuji za odpověď
Určitě by mohlo dojít k přepočítání hlasů, jelikož jsou lístky zachovávány právě pro tyto případy. Přiznám, že nevím přesně kam hlásit tenhle problém (nepodařilo se mi to najít) – začal bych Českým statistickým úřadem – zavolat, popsat stav a zeptal se jak dále postupovat. řekl bych, že budou vědět co dělat (není to nic nového).
Dobrý den, prosím o vysvětlení co znamenají procenta pod počtem získaných hlasů.Děkuji.
Bohužel nevím co myslíte. O jakou tabulku s výsledky jde?
Dobrý den,
v naší obci jsou 2 kandidátky po 9 lidech a volí se 7 zastupitelů. Vítězná strana získala 5 křesel a druhá 2.. Kdy člověk na 6 místě(141hlasů) z vítězné kandidátky měl podstatně více hlasů než 5(115hlasů), který se ale po „přepočítání“ na pozici udržel. Prosím o vysvětlení systému hodnocení pořadí podle hlasů. Děkuji
Možná by bylo lepší, kdyby jste řekl přímo název obce a já se tak mohl podívat přímo na výsledky. Ale jestli to z popisu chápu, tak se ptáte: „proč člověk na 6. místě nezískal mandát (přiděleno 5 mandátů), když měl více hlasů než člověk na 5. místě“?
Jde o to, že nejde mít jen VÍCE hlasů – musíte mít více než „průměr + 10%“, aby jste byl přemístěn na čelo kandidátky ze své pozice. Potřebný počet hlasů, pro vytržení je uveden na stránce strany a kandidátů (Hranice pro změnu pořadí kandidáta).
Dobrý den,
prosím o sdělení způsobu zjištění počtu hlasů do zastupitelstva, když jsou
do 9 členného zastupitelstva 2 volební strany a 1 volební strana má 9
kandidátů a 2 volební strana má pouze 7 kandidátů. Jak se počítají
hlasy,když tato volební strana se 7 kandidáty je označena jako celá strana a
další volební strana je již bez označení , jak strany, tak i jednotlivých
kandidátů.
Děkuji za odpověď.
Na počítání hlasů není nic složitého – prostě ta strana-2 dostane celkem 7 hlasů (každý kandidát jeden). Volič mohl teoreticky dát ještě 2 hlasy nějakým kandidátům z jiných stran a stále by šlo o platný volební lístek. Komplikované je jen vypočítávání procentuálního zisku pro posouzení 5% hranice.
video – Jak vznikají koalice po volbách do obecních a městských zastupitelstev?
V obci kandidovaly 2 strany.Jedna získala 4 mandáty a druhá 3 mandáty.Pokud strana v opozici bude rezignovat na své 3 mandáty a taktéž i náhradníci z této strany, jak se bude postupovat dále. Doplní se počet zastupitelů z vítězné strany, nebo budou vahlášena nové volby?
Záludná otázka – tohle bude asi případ, který popisuje §58 zákona 491/2001 Sb. –
Nové volby do zastupitelstva obce podle tohoto zákona se konají,
Takže ve vašem případě (kdy máte 7 zastupitelů – 4+3) by mohlo stačit, aby kompletně rezignovala jen jedna strana – pak bude mít zastupitelstvo méně než 5 členů. Celkem zajímavý stav.
V naší obci kandidovaly 2 strany do pětičlenného zastupitelstva. Vítězná strana získala 4 mandáty, opozice 1.Teď nastala situace,kdy celá opoziční kandidátka rezignovala i náhradníci.Budou nové volby, když klesne počet zastupitelů pod 5, nebo zůstane 1 mandát neobsazen-par56/3 zákona 491/2001, nebo nastoupí náhradník z vítězné kandidátky?
Na podobný dotaz jsem tu před pár dny odpovídal. Myslím, že by měly proběhnout nové volby, protože bude méně než 5 zastupitelů. Určitě se nebudou brát náhradníci z dalších stran.
Dobrý den,
prosím o názor.
V menší obci kandidovali pouze samostatní kandidáti ( každý sám za sebe- jakoby strany) Zastupitelů je 7. Jak se správně postupuje, vzdáli se některý z kandidátů svého mandátu? Rozumím li dobře tak dle § 56 zákona o volbách, by mělo být uvolněné místo nedoplněno.
Nebo je možné toto uvolněné místo doplnit dalším kandidátem v pořadí dle počtu hlasů?
Já to chápu stejně. Nastupuje náhradník v pořadí ze stejné volební strany. Nejde přidělit mandát někomu z jiné strany. Takže vám místo zůstane volné.
Ještě doplněk :
A kdyby došlo, třeba z neznalosti zákona a přílišné iniciativy ostatních zastupitelů k doplnění uvolněného místa dalším kandidátem v pořadí, i když tento na to nemá právo, jak by potom bylo na takto složené zastupitelstvo z hlediska rozhodovacích pravomocí nahlíženo ? Byli by potom veškerá rozhodnutí zastupitelstva správná dle zákonů?
Vymýšlíte zajímavé konstrukce 🙂
Můj názor: Očekával bych, že zareaguje Ministerstvo vnitra (možná po nějakém podnětu) a dá do pořádku ten stav, kdy mandát má zůstat volný (kdyby zbylo méně než 5 zastupitelů, tak budou nové volby). V mezidobí učiněné rozhodnutí zastupitelstva by asi mohly být právně napadnutelná – a hlavně ty, kde ten „jeden“ hlas hrál svoji roli. A čekal bych, že MV doporučí o všech rozhodnutích „pro jistotu“ hlasovat ještě jednou se správně složeným zastupitelstvem. Je to prostě celé strašně špatně!
Pokud popisujete reálný stav, tak bych hned volal na MV (začal bych na Oddělení dozoru a třeba vás někam správně přepojí) a zjistil si jak to opravdu je, než se dostanete do nějakým problému vy/zastupitelé/obec!!!
Dobrý den,
zajímalo by mne: Do 7cleneho zastupitelstva kandiduje 14 kandidátů – každý sám za sebe v samostatné kandidátce a 1 celá 7 clena kandidátka. Kdo má lepší výchozí pozici a šanci uspět?
Tohle by bylo zajímavé zadání pro nějaké matematicko-statistické cvičení na VŠ 🙂
Osobně bych řekl, že na tom „bude lépe“ ta kandidátka se 7 lidmi (v tom vašem konkrétním případě). Volič má totiž 7 hlasů (volí se 7 zastupitelů) a jen tenhle volební lístek využije naplno ten potenciál. V komunálních volbách nejde o to, který hlasovací lístek bude vícekrát v urně, ale kolik hlasů se nasbírá celkem – takže: sólo-kandidát na 10 lístcích nasbírá jen 10 hlasů, ale 7-mi kandidátka na 10 lístcích nabírá 70 hlasů.
Myslím že s aktuální volebním zákonem (pro komunální volby) je nejlepší strategií mít plnou kandidátku (alespoň tolik lidí, kolik se volí do zastupitelstva). Respektive abych byl přesnější – aby byly šance ve volbách vyrovnané (čistě technicky díky pravidlům/zákonu) je dobré aby kandidátky byly „stejné“. Když budou jen sólo-kandidáti, tak na tom budou technicky stejně, podobně jako když budou v obci jen volební strany s plnou kandidátku. Ale jakmile se to namixuje (jako ve vašem příkladu), tak technickou výhodu mají ty plné kandidátky.
Děkuji za vyčerpávající odpověď. Jedná se konkrétně o obec Mačkov okr. Strakonice, kde během 2 let jsou 3.předčasné volby, takže to nebude jen věcí matematiků;-) Aktuálně se tedy rozhodlo 14kandidátů kandidovat jednotlivě, vyckavajicich,zda jeden „obávaný“ 7 clenou kandidátku vytvoří. Je zajímavé, že ačkoliv kandiduje 14kandidátů – 14kandidátek, tak podpisy na kandidátky všech vyřizuje jeden kandidát s vlastní kandidatkou. Není toto v nesouladu s volebním zákonem?… jinak se tady žije klidně 😀
Dneska jsem si vzpomněl na váš komentář a pro zajímavost jsem se podíval na vaše (Mačkov) poslední volební výsledky. A je to celkem zajímavé – tím jak jste malá obec (142 oprávněných voličů) tak velikost kandidátek u vás hraje OBROVSKOU roli.
Trochu jsem si hrál s čísly a vyšlo mi, že jestli onen obávaný postaví 7-člennou kandidátku a budou proti němu jen jednočlenné, tak se celkem pohodlně několik lidí z této kandidátky do zastupitelstva dostane.
V extrémním případě stačí, když bude pro sebe hlasovat jen těch 7 lidí (na 7čl. kandidátce) a budou mít v zastupitelstvu většinu – ale to je jen teoretický maximální případ. Ohromnou roli by u vás hrálo to, jak dobře lidé své hlasy použijí – kolik lidí „na plachtě“ zaškrtají, nebo jestli dají hlas jen jedné jednočlenné kandidátce a 6/7 jejich hlasu tak vlastně propadne.
S takhle extrémními kandidátkami (co do počtu členů) a extrémně malým počtem voličů jsou volby u vás celkem divočina. Ale aspoň tam máte veselo 🙂
Dobrý den pane Vavříčku,
tak nás v březnu v Mackove čekají opět volby. Pro upřesnění doplnuji, že kandiduje 14 kandidátů každý se svou samostatnou kandidatkou a jedna pětičlenná kandidátka do 7 clenneho zastupitelstva. Lze zjistit,o kolik musí získat hlasů-% více jeden samokandidatnik,aby se dostal před 5.kandidáta z pětičlenné kandidátky do zastupitelstva? Není to republikový rekord, co do počtu kandidátů,kandidátek na počet obyvatel? 😉
Přeji hezký den
Platí to, co jsem psal před měsícem – budete to pěkná divočina 🙂
Vidím, že je u vás hodně lidí, kteří se chtějí angažovat, ale nejsou schopni se společně domluvit – být na společném seznamu.
Těžko něco předpovídat u takového extrémního rozdělení – velmi bude záležet, jak budou lidi hlasy rozdělovat.
K vašemu dotazu – obecně lze říct, že samokandidátník (nádherné slovo) musí mít více hlasů, než je 1/5 všech hlasů pro tu 5-ti kandidátku – aby v tom nejhorším případě získal 5. mandát v pořadí (celkový počet hlasů se postupně dělí 1, 2, 3, … u vás až do 7 a podle výsledných podílů se přidělují mandáty).
Na ty vaše výsledky jsem zvědavý – osobně si myslím že se do zastupitelstva dostane 4-5 kandidátu z té 5-ti kandidátky.
A k tomu republikovému průměru … no možná i jo 🙂 alespoň to tak vypadá. To možná bude další problém – 20 lidí kandidujících (15 skupin) na 140 voličů. Teď berte, že každá „rodina“ bude podporovat toho svého. Strašně to rozdrobí hlasy z čehož bude profitovat ta velko-kandidátka. Ale jak už jsem psal – voliči to u vás rozhodnou (pochopitelně i hlasem samotným) tím, jak moc budou rozdělovat hlasy mezi samokandidáty.
Tak jsem se právě díval, jak to u vás v Mačkově dopadlo v předčasných komunálních volbách (13.-14.3.2015).
Celkem mě překvapuje (příjemně), že většina hlasujících využila všechny svoje hlasy – (platné hlasy / vydané obálky) = 6.46 (7 je u vás maximum) – třikrát sláva takovým informovaným voličům. I díky tomu se tam asi dostalo tak hodně těch samokandidátníků. Taky je ale vidět, jak snadno přišli k mandátu ti do byli na té 5-členné kandidátce. Lidé na ni dostali jen asi 20 hlasů každý, ale samokandidátníci museli mít alespoň 50, aby získali mandát. Jenže při rozdělování mandátů se vychází ze součtu kandidátky, který je u nich přes 100 a tím pádem dostali celkem 2 mandáty.
Ano, rozhodně byl výsledek překvapující pro všechny. Jak jste říkal na začátku : vždy je lepší, když se rozumní lidé domluví a sestaví vlastní kandidátku. Takto jsme postupovali ve volbách minulých, ale hlasy nám sebral samokandidátník. Do posledních voleb jsme jako samokandidátníci kandidovat s manželkou nešli. Uvidíme, jak se jednotliví zastupitelé domluví a přispějí k rozvoji obce. Nemyslím si, že přemíra názorů přispěje občanům zde a obzvláště člověk, který získal nejvíce hlasů odmítá stanout v roli starosty. Byly to volby o vesnickou hospodu:-) a výtah k moci jednoho samokandidátníka….ostatně je to odbraz celé české společnosti. Snad se to zde někdy uzdravi:-(
Dobrý den, mám podobný dotaz jako pan Pavel. Jedná se o zastupitelstvo v obci s 350 obyvateli a původně „samokandidátníky“ – 7 členů. Po nástupu nového starosty se starý starosta uchýlil do ústranní a bude znovu kandidovat v těchto volbách. Jak jsem pochopila z textu, je pro obec (současné zastupitelstvo) výhodné sestavit kandidátku se 7 členy. Dle některých je ještě výhodnější varianta – sestavit 2 kandidátky ze současných zastupitelů, aby mělo původní zastupitelstvo větší šanci před opozicí – která bude buď jako samostatní kandidáti nebo v jedné kandidátce. Většina členů opozice se většinou umístila na posledních místech, ne-li se nedostala vůbec… Nerozmělní se zbytečně hlasy? Pochopí voliči, že tyto 2 kandidátky složené ze zastupitelů nejdou proti sobě?