Občanská společnost

Komunální volby – počítání hlasů a starosta

Jan Vavříček

Aktualizace: Last updated: 1 června, 2017 at 11:18 am (objevil jsem svoji chybu v tom jak jsem pochopil zákon o „krácení“ hlasů u neúplné kandidátky)

V poměrně rozsáhlé diskuzi po článkem o mimořádném čísle zpravodaje se objevilo několik komentářů, které se týkají problematiky „kdo má být starosta“ dle výsledků voleb. Nejprve si ale objasněme jak vlastně probíhá sčítání hlasů v komunálních volbách a zjišťování výsledků. Jednotlivé kroky/posloupnosti se pokusím proložit popisem, jak ten konkrétní bod chápu já – pokud se mnou nesouhlasíte, tak neváhejte využít komentáře pod článkem.

Také si nejprve připomeňme jaká specifika má v těchto volbách hlasování – viz Jak plně využít svých možností. Když se to pokusím zjednodušeně shrnout: volič dostává tolik hlasů kolik je členů budoucího zastupitelstva; tyto hlasy může rozdělit kandidátům napříč volebními stranami; a zbytek svých hlasů může „nasypat“ nějaké straně, kde jsou přiděleny kandidátům od prvního dále. Může všechny hlasy dát i jen straně jako takové.

Samotné sčítání hlasů je pochopitelně popsáno v zákoně o komunálních volbách 491/2001 Sb od §40. Přeskočím tu teď vysvětlování, kdy je volební lístek platný atd. (viz zákon).

Sčítání hlasů kandidátům

Každému kandidátovi se připočte hlas (udělá čárka), podle toho jak byl lístek označen (viz můj článek o hlasování). Pokud volič dal všechny své hlasy volební straně, tak všichni kandidáti této strany dostanou +1 hlas. Pokud volič přímo označil některé kandidáty (z lib. volební strany), tak dostanou tito kandidáti +1 hlas, pokud ještě volič zaškrtl nějakou stranu, dostanou její kandidáti zbylé voličovy hlasy (do celkového počtu volených zastupitelů) – tyto hlasy se přidělují od prvního místa na kandidátce dál. Takto se spočítají hlasy na všech hlasovacích lístcích.

Jak pak můžou výsledné počty vypadat, se můžete podívat na výsledky posledních voleb, kde si můžete rozkliknout jednotlivé kandidátky.

Úvaha a názor: Dle mého názoru nejde v těchto volbách vůbec mluvit o preferenčních hlasech – že někdo dostal nejvíc preferenčních hlasu atd. Nejde prostě určit zda-li kandidát dostal hlas, protože ho lidé „zaškrtávali“ nebo má všechny hlasy díky straně. Taky jde říct, že celkově (v rámci kandidátky) nejvíce hlasů dostane člověk na prvních příčkách a nejméně člověk na konci – na kterého se prostě už nedostanou hlasy v tom případě, že volič dal nějaké hlasy oblíbencům z jiných stran.

5% hranice pro stranu

V předchozím kroku jsme tedy zjistili kolik hlasů dostal každý kandidát (dohromady pak dostanete celkový počet platných hlasů, jak celkově, tak pro volební stranu). V tomto kroku (§45) se vyřadí strany, které získaly méně než 5% hlasů – tento bod je trochu složitější u kandidátních listin, které neměly plný počet kandidátů. Doslova je v zákoně: „Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování předaných podle §43 okrskovými volebními komisemi zjistí, kolik hlasů bylo odevzdáno pro každého kandidáta na kandidátní listině a kolik pro každou kandidátní listinu. Dále zjistí celkový počet platných hlasů pro všechny kandidátní listiny a která z kandidátních listin získala méně než 5 % z celkového počtu platných hlasů poděleného voleným počtem členů zastupitelstva a vynásobeného počtem jejích kandidátů, nejvýše však voleným počtem členů zastupitelstva; k takovýmto kandidátním listinám a hlasům pro ně odevzdaným se při dalším zjišťování výsledků voleb a přidělování mandátů již nepřihlíží.„

I když mám technické vzdělání a považuji se za celkem chytrého, tak jsem tuto formulaci dlouho nemohl pochopit – co a jak se násobí, proč atd. 🙂

Tato formulace vyrovnává znevýhodnění neúplných kandidátek danou tím, že se v těchto volbách zjišťuje součet všech hlasů pro listinu (součet hlasů pro kandidáty, kterých mají neúplné kandidátky logicky méně). A vlastně i vyrovnává „sílu hlasu“ za jednoho voliče. Když totiž vhodíte lístek s plnou kandidátkou (počítejme, že se volí 20 zastupitelů), tak strana dostane 20 hlasů. Pokud vhodíte lístek s neúplnou kandidátkou, kde je třeba jen 1 kandidát, tak tato strana dostane jen 1 hlas. Takže úplná má 20 hlasů (tj 95% z všech 21 hlasů) a neúplná 1 (tj 4.7% z 21 celkových hlasů), i když pro každou z nich hlasoval jeden člověk.

Takže pro neúplné kandidátní listiny se upraví celkový počet hlasů, ze kterého se počítá oněch 5%. U plných kandidátek se procenta zjišťují z celkového počtu hlasů (v našem příkladu to je 21), u neúplných z hodnoty ( C * ( K / V ) ), kde C je celkový počet hlasů (21),  K je počet kandidátů (1) a V je počet volených míst (20). Pokud se vrátíme k našemu příkladu z předešlého odstavce, tak ona neúplná kandidátka s jedním hlasem nemá 4.7% ale cca 100% (nijak tyto procenta neinterpretujte – slouží čistě jen pro výpočet). Tento přepočet si můžete ověřit i na stránkách s výsledky voleb (jde o sloupce Přepočtený základ dle počtu kandidátů  a Přepočtené % platných hlasů).

Celá tato matematiky slouží jen pro tento krok, kdy se vyřazují strany s nižším (i přepočteným) než 5% ziskem.

V zákonu jsou ještě další detaily, kdy se tato hranice může snížit, ale to je spíše extrémní případ pro hodně malé obce, nezájem o volby, atd.

Úvaha a názor: V tomto kroku nejsou neúplné kandidátky znevýhodněny, ale jde jen o tento krok. Myslím, že je lepší jít do voleb s plnou kandidátkou.

Která strana získala kolik mandátu

Předchozím bodem jsme vyloučily strany, které nezískaly potřebných 5% hlasů a na žádný mandát v zastupitelstvu tak nemají nárok. Jak ale mandáty rozdělit mezi strany, které postoupily? Taky to začne být trochu složitější (ale nebojte se, vystačíme si s dělením a porovnáváním čísel). Doslova je to takto (§45 ods. 1 a 2):

Poté se dělí celkový počet platných hlasů, který obdržela postupující kandidátní listina, postupně čísly 1, 2, 3 a dále vždy číslem o jedno vyšším tak, aby počet dělících operací odpovídal počtu kandidátů, kteří jsou na kandidátní listině.
(2) Podíly vypočítané způsobem uvedeným v odstavci 1 seřadí Český statistický úřad podle jejich velikosti až do počtu mandátů, které mají být při volbách do zastupitelstva obce přiděleny. Za každý podíl obsažený v této početní řadě získá kandidátní listina jeden mandát. V případě rovnosti podílu je rozhodující celkový počet hlasů, který získala kandidátní listina, a je-li i tento stejný, rozhodne los.

Ukažme si to na příkladu výsledku z posledních rychvaldských voleb – celkový počet hlasů pro jednotlivé strany:

Teď přijde trocha dělení a jednotlivá čísla budeme dělit postupně (vždy ale celkový počet – měníme jen dělitele) 1, 2, 3, … až číslem 15 (protože Rychvald má 15 volených zastupitelů). Dostaneme tedy tyto číselné řady:

Tyto jednotlivá čísla se teď seřadí mezi sebou podle velikosti, prvních N pak získá mandát (N je počet volených křesel v zastupitelstvu) – a podle toho, které straně toto číslo patřilo. Takže výsledek je:

14457 7229 5694 4819 4767 4246 3614 2891 2847 2410 2400 2384 2123 2065 1898 – viz Pořadí podílů hlasů

Takže to je 7 mandátu pro ČSSD, 3 pro KSČM, 2 pro ODS, 2 pro TOP09 a jeden pro Občanskou společnost – přesně dle výsledků voleb.

Úvaha a názor: Pokud se ještě vrátíme k neúplným kandidátkám, tak zde je krok, kde mohou mít problém. V tomto kroku se totiž pracuje s celkovým počtem hlasů kandidátky (nijak se už nepřepočítává) a tudíž tento budou mít nízký a mohlo by se stát, že jejich podíly (číselná řada) bude tak nízká, že mandát nezískají.

Která osoba získá mandát

Jednoduchým dělením v předchozím bodě jsme zjistili, kolik mandátů získá ta či ona strana. Musíme ale tyto mandáty ještě přidělit konkrétním osobám. Kdyby neexistovala možnost dávat hlasy i jednotlivým kandidátům, tak by se dalo říct, že mandát získá prvních X kandidátů pokud strana získala X mandátů. Jenže k jednotlivým a tedy různým počtům hlasů (ty jsme zjistili na začátku) se přihlíží a to může velmi ovlivnit přidělení mandátů. (§45 ods. 3 a 4)

Úvaha a názor: Pořadí kandidátů na volebním lístku můžeme chápat tak, že daná strana si přeje aby mandáty byly přiděleny v tomto pořadí. Jak je v úvodní části napsáno, tak z podstaty samotného systému hlasování se dá očekávat, že kandidáti na začátku lístku budou mít ve výsledku více hlasu než ti na konci.

Pro příklad si třeba vezmeme kandidátní listinu KSČM a její výsledky. Nejprve se zjistí průměrný počet hlasů kandidáta kandidátky (celkový součet hlasů na ní dělený počtem jejich kandidátů). V našem případě to je 379.6 (5694 / 15), tento počet se zvětší o 10% – dostaneme 417,6. Pokud některý z kandidátu má více hlasů než je tato hodnota – je jakoby „vytržen“ ze svého místa a postupuje na první místo. Pokud by takových kandidátu bylo více, tak se v čele kandidátky seřadí podle počtu získaných hlasů. Nové pořadí kandidátu pak je složeno z těchto „vytřených“ (seřazených dle počtu hlasů) a těch, co na kandidátce zůstali (ti jsou seřazeni dle svých čísel na listině, jak jim je určila jejich strana).

Když se podíváme na odkazovanou kandidátku, tak pak pořadí jednotlivých kandidátů pro zisk mandátu je: 3, 4, 2, 1, 5, 6, 7, 8, 9, 10, …

Prvních X získá mandát (kde X je počet stranou získaných mandátu) a další se stávají náhradníky v daném pořadí.

Úvaha a názor: Teprve až v tomto kroku bych mluvil o preferovaných kandidátech, ale pochopitelně v rámci jen dané strany. Ale zase je třeba přihlédnout k tomu jakou výhodu/nevýhodu má začátek/konec kandidátky. Určitě nejde říct nic exaktně.

Kdo bude starosta

Předchozími body jsme rozdělili mandáty mezi jednotlivé kandidáty, přičemž byla zohledněna jak politická orientace (strana), tak i oblíbenost dané osoby (pořadí pro zisk mandátu). A volby jako takové končí. Je třeba připomenout, že mandát je přidělen osobě a není vázán na volební stranu za kterou ho získal. Člověk může přijít o mandát jen způsobem popsaným v zákoně – vzdáním se ho, smrtí, změnou bydliště, …

Nyní mezi zastupiteli začíná vyjednávání o tom, kdo se stane starostou, radním, předsedou výborů atd. Prostě normální politická dohoda lidí, aby byla zajištěna stabilita po celé volební období tím, že je dohodnuta většina. Jejich dohoda může být pochopitelně složitá – např. koaliční smlouvy v parlamentu atd. Tyto věci jsou většinou dohodnuty před úvodním ustavujícím zasedáním zastupitelstva.

Další řádky už jsou jen mým názorem, protože se už nejde opírat o nějaké zákony – jde už jen o dohody mezi lidmi.

Určitě nejde říct, kdo MUSÍ být starosta. Když to vezmeme do důsledků, tak po zjištění výsledku voleb můžeme mít ve volební straně (která získala nejvíce hlasů) tyto posty:

Každý z těchto pozic může zastávat jiná osoba – a ještě jde přidat třeba kandidáta jiné strany, který získal více hlasů než člověk s nejvíce hlasy strany s nejvíce hlasy. Takže to máte čtyři osoby, kdy každá z nich má podle různé argumentace „právo se stát starostou„. Kdo z nich se má stát starostou?

Podle mého názoru není tenhle přístup správný. Ať se nám to může nelíbit, méně konfliktní je klasický přístup, kdy se utvoří většinová koalice zastupitelů, kteří si vyberou kdo bude starosta atd. To jestli zastupitel vstoupí do koalice jen tehdy, když je tam celá jeho strana, nebo se stane „přeběhlíkem“ je čistě jen jeho osobní rozhodnutí.

Není dobré zpochybňovat nebo měnit podstatu o čem volby jsou. Komunální volby (zákon 491/2001) jsou o rozdělení zastupitelských mandátu kandidátům a o náhradnících. Nic víc. Volba starosty je obsažena v zákonu o obcích (128/2000). Česká republika má nedobrou zkušenost s tím, když je volbám přikládán jiný vyznám, než je podloženo zákonem. Můžeme vzpomenout na jedny krajské volby, které byly o zdravotnických poplatcích, i když kraje je nemohou ovlivnit. Nebo přímá volba prezidenta. Reálně se změnila pouze technika volby, pravomoce zůstaly stejné.

Když se začnou zpochybňovat výsledky voleb, nebo překrucovat jejich výsledky, či je jim dáván jiný význam než mají, tak to nikdy nevede k ničemu hezkému. Objeví se totiž dvě skupiny, které se postaví proti sobě – jedni kteří stojí za literou zákona a druzí, kteří se většinou zaštiťují vůli lidu. Což v nejmenším vede k hádkám, k revolucím či občanské válce konče.

Na závěr bych si dovolil jeden názor/výzvu – volte ve volbách tak, jak to cítíte, jak si to přejete. Nenechte se ovlivňovat nějakým taktizováním, tím že nějaký hlas propadne, že se tam nějaká strana nedostane atd. Pokud bude totiž volit „na jistotu“, tak deformujete celý systém a signál o tom, že je potřeba změny atd. se neobjeví.

Exit mobile version