Jelikož volba nového vedení rychvaldské radnice vyvolává mezi lidmi spoustu pocitů a frustrací, rozhodl jsem se ještě jednou sepsat můj názor na to Kdo má být starosta.

Budu se trochu opakovat, protože něco podobného jsem již napsal před volbami v článku, kde je popsáno jakým způsobem se komunální volby probíhají, jak se sčítají hlasy a jak rozdělují mandáty.

Volby do obecních zastupitelstev (definované zákonem 491/2001 Sb.) slouží k tomu, aby mezi jednotlivé volební strany byly rozděleny zastupitelské mandáty, které ve městě jsou k dispozici. Jejich počet určí předchozí zastupitelstvo, které musí vycházet z intervalu daného zákonem o obcích (128/2000 Sb. §68) – pro Rychvald (který má cca 7000 obyvatel) je tento interval 11 až 25 členů zastupitelstva (máme 15).

Jelikož je zastupitelský mandát přidělen osobě (a nemůže ji být odebrán bez jejího přičinění) je v rámci voleb ještě určeno, kterým osobám z dané kandidátky bude mandát přidělen (na základě dílčích hlasů) – vize zmiňovaný článek o tom, jak se hlasy počítají.

Čili z komunálních voleb nám vyjde nový zastupitelský sbor, který odráží výsledky voleb (strana s více hlasy má více zástupců než strana s úspěchem menším atd.). Konkrétní jména/osoby jsou vybrány z kandidátek na základě pořadí na ni a dílčím preferenčním hlasům. Zde KONČÍ komunální volby.

Díky zastupitelské formě demokracie, kterou máme, jsme svůj „osud“ svěřili do rukou tohoto sboru zastupitelů (volby se postaraly o to, aby byli ze všech zájemců vybrání reprezentativně). Tyto osoby se pak mezi sebou musejí domluvit, kdo z nich (a pouze z nich) postoupí do užší skupinky řídící město – starosta, místostarosta, radní.

Jelikož už samotné volby jsou postaveny na tzv. volebních stranách, které reprezentují různé názorové a myšlenkové proudy a platformy, je celkem přirozené že i zastupitelský sbor bude myšlenkově rozdělen a ne každý bude chtít spolupracovat s každým. Proto po volbách začíná probíhat povolební vyjednávání jednotlivých uskupení, které je naprosto v jejich režii, a jehož cílem je se domluvit kdo bude ve vedení města (ideálně na celé volební období). Protože hlasování je většinové (a ne jednomyslné), stačí když se domluví nadpoloviční většina zastupitelů (u nás 8). Pořád ale pamatujme na to, že mandát patří konkrétnímu člověku a je pouze na jeho rozhodnutí s kým a jak se domluví.

Tyto vyjednávání a onen lidský faktor (osobní mandát) jsou asi největším zdrojem rozčarování občanů nad tím, jak a jaké vedení obce bylo zvoleno. Můžete si ale být jisti tím, že zastupitelé se při dohodách příliš neohlížejí na to, kdo získal kolik hlasů! To bývá později jen takové divadlo pro občany, kteří nějak vnitřně cítí, že by se měl stát starostou jejich vítěz (a je několik pohledů na to, kdo to je). Svědky podobných proslovů jsme byli bohužel svědky i na ustavujícím zastupitelstvu.

Občan ale není bezbranný proti dohodám jeho zastupitelům, které se mu nelíbí! Ale tuto zbraň není lehké ani snadné použít – za to je ale nejmocnější. Má svůj hlas v příštích volbách. Chápu, že to někomu přijde hrozně málo a za dlouho – nikdo ale netvrdí, že demokracie je jednoduchá.

Volby jsou pouhé rozdáním karet hráčům. Hra ale probíhá neustále, a když ji průběžně nesledujete a příště nerozdáte lepší karty klaďasům, tak se nesmíte divit, že pak vládnou záporáci! A to platí pro všechny volby!

 PS.: Jak vznikají koalice po volbách do obecních a městských zastupitelstev? (video Katedry politologie)