V předchozím článku (Zveřejňování smluv obcemi a podnikání obcí) jsem v závěru vyjádřil svůj politický názor, že města by neměla podnikat. Tuto tezi jsem se krátce pokusil vysvětlit a slíbil jsem, že nejlepším příkladem pro vysvětlení jsou městské byty.

Má město vlastnit byty a být tak „panem domácím“ pro velké množství lidí?

NE … 

Proč si to myslím

Důležitější než samotná odpověď je ale zdůvodnění. To je vlastně stejné jako u podnikaní zmíněného v předchozím článku. Je třeba vycházet z toho, kdo vlastně městské byty vlastní a kdo je schopen s nimi nakládat – spravovat je, určovat nájemné, investovat do oprav, …

Majitelem je většinou město samotné a můžeme tedy říct, že majiteli jsou tak trochu všichni obyvatelé daného města. Aktuální správcem tohoto majetku, který o něm plně rozhoduje je pak zastupitelstvo/rada/starosta … dočasně zvolení zástupci občanů. A zde je první problém … ve volbách mají hlas i lidé, pro které je město „pan domácí“.

Druhým problémem je pak stanovení výše nájemného v těchto bytech. Od žádného soukromého vlastníka jistě nelze očekávat, že by na svůj majetek (který má potenciál vydělávat) chtěl doplácet. Takže nájemné stanoví tak, aby příjmy převýšily náklady a on tak vydělal (pochopitelně záleží na to, jak moc a v jakém časovém horizontu).

Jak ale stanovit náklady? Určitě tam budou náklady, které si vyžaduje nemovitost jako taková, pak je logické přičíst i investice (modernizace výtahu, oken, …). I při započítání pouze těchto nákladu vyšlo finančnímu výboru, který spočítal tuto bilanci za posledních 10 let, že město průměrně doplácí každý rok milión korun.

Osobně zastávám názor, že je třeba přičíst další náklady. Největší je personální stránka, a to mzdové náklady na osoby, které se bytový fondu a jeho agendu musejí starat. Když se podíváme kolik má Rychvald bytů a jaké kompetence jsou uvedeny u jednotlivých úředníků, lze říct že k obsluze bytového fondu potřebujete cca dvě osoby. Když si provede hrubý odhad, kolik vás dva lidé ročně stojí, dostanete se k částce cca 900 tisíc korun (2 krát průměrná hrubá mzda + 34% na odvody zaměstnavatele za celý rok).

Mimo finanční stránku vlastnictví je třeba zmínit ještě korupční potenciál dané věci. Nějaké pořadníky a výběrová řízení jsou jen zastírací manévr … vždycky to jde nějak udělat, aby byt dostal přidělen „ten správný člověk“. Neříkám, že se to děje … ale že se to může dít.

Jdou tyto problémy vyřešit?

Můžeme třeba namítnou, že mnou uvedené „problémy“ jsou jen závady aktuálního systému a že jen stačí opravit – pojďme si je projít a zkusme najít řešení.

Korupce

Opravdu si umím představit dobře napsané podmínky pro přidělení bytu, pořadník zveřejněný a pod dohledem občanů, vyloučení mimořádných přidělení bez souhlasu „předběhnutých“, atd. Je sice velmi nereálné, že by se to všechno mohlo povést, ale klidně můžeme říct že tento problém je řešitelný.

Náklady bytového fondu

Také asi není problém počítat si v položce nákladu bytového fondu opravdu všechny výdaje. I ty, které se tam dneska nepřipočítavají – např. zmíněné mzdové náklady. Dále pak počítat s nějakým fondem oprav atd. Dle toho všeho počítat nájem tak, aby pokrýval tyto náklady.

Je velmi problematické, zda-li kalkulovat i s nějakým ziskem. Jestli mají jedni občané (nebydlící v městských bytech) vydělávat na občanech druhých (bydlící v městských bytech). To stejné pochopitelně platí i pro ztráty. Můžeme ale říct, že jediná správná hodnota zisku/ztrát je nula.

Volení zástupci

U toho problému ale narazíme. Teoreticky bychom nemuseli, pokud by všichni občané byli objektivní a ochotni přijmout tvrdá data, i když budou mít dopad na ně samotné. V takové společnosti ale nežijeme a lidé se rozhodují jinak.

Vezměme si třeba výše zmíněné mzdové náklady bytového fondu (a další náklady), které bude chtít najednou reflektovat v nájmu a tedy jej zvýšit. Objektivně je to správně a mělo by to tak být (není důvod aby na byty doplácel v obci žijící „domkář“), ale reálně tím všechny obyvatele těchto bytů (v Rychvaldě cca 1000 osob/voličů) jen naštvete a jen obtížně budete jejich hlasy získávat zpět … chce být přeci zvoleni i v dalším období.

Ono totiž na spravedlivé (vyšší) sazbě nájmu záleží menšímu množství lidí:

• kdo je PRO: Lidé, kteří sledují hospodaření města a chtějí, aby se počítala ta správná čísla. Z obyvatel bytů to bude jen mizivé procentu (kdo by si chtěl zvýšit nájem) a z domkářů to bude jen malé procento těch, které se o hospodaření obce zajímají. Těchto lidí bude opravdu jen minimum.
• kdo je PROTI: Obyvatelé bytů (je to plně pochopitelné). Levicověji orientovaní voliči, které je možno oslovit hesly o nesnadné dobu, zvyšující se chudobě, solidaritě …

Jak z toho ven

Opravdu si myslím, že hlavním problémem jsme my zastupitelé (rada / starosta). Je to totiž velmi ožehavá otázka a zároveň i velké lákadlo. Když „nezapočítáte“ některé vedlejší náklady, tak můžete prohlašovat jak dobře hospodaříte (pravdu odhalí jen hrstka lidí), jak jste sociální, … a nájemníci budou rádi. Když ale zvednete nájmy, tak hodně lidí naštvete a dáte nabitou zbraň do ruku vašim volebním protivníkům, kteří mohou okamžitě začít říkat, že nájmy nezvýší (a třeba i trochu sníží). Takže si myslím, že město nemá vlastnit byty a nemá podnikat. Volení zástupci občanů (nedělejme si iluzi o nějakém nadprůměrnosti těchto jedinců) prostě nemají mít v rukou tuto moc.

P.S.: Jisté MALÉ množství bytů pro sociální/havarijní případy, které ale fungují ve zcela speciálním režimu považuji v obci za nezbytné.