Před pád dny (nedlouho po konání březnového zastupitelstva) mi přišel dopis od pana Brožíka, který se vyjadřuje k dění na posledním zastupitelstvu a zde probírané kauze rezignace zastupitelů.

Dobrý den pane inženýre.

Na 11. zasedání Zastupitelstva města Rychvald jste společně se zastupitelem p. Kutáčem využili práva iniciace a současně i práva interpelace a dožadovali se doložení vysvětlení o nevymáhání neoprávněně vyplacených odměn za výkon zastupitele, kterému zanikl mandát. Dovolte, abych k tomu, co pak následovalo, uvedl pár svých úvah.

Znění § 331 zákona č. 262/2006 Sb. Zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů hovoří: „Vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty.“ V tomto případě je podle § 76 zákona č. 128/2000 Sb. Zákona o obcích, ve znění pozdějších předpisů, člen zastupitelstva považován za zaměstnance: „Splatnost a výplata odměny členům zastupitelstva obce, jakož i srážky z odměny se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců obcí a zákoníkem práce. Pro tyto účely se odměna členů zastupitelstva obce posuzuje jako plat zaměstnanců obce v pracovním poměru; obec se posuzuje jako zaměstnavatel a členové zastupitelstva obce se posuzují jako zaměstnanci.“

Současně v § 3 odst. 2 Nařízení vlády č. 37/2003 Sb. o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů, je uvedeno: „Měsíční odměna členům zastupitelstev nenáleží ode dne následujícího po dni, kdy jim zanikl mandát, anebo byli odvoláni z funkce nebo se vzdali funkce, za jejíž výkon jim byla odměna vyplácena.“ V případě zániku mandátu zastupitelů města Rychvald došlo k naplnění ustanovení § 55 odst. 2 písm. b) zákona č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí, ve znění pozdějších předpisů, kdy zastupitel předal rezignaci zastupitele a tuto již nemůže vzít zpět.

Dotčení zastupitelé, ale i vedení města, tak podle mne dokázali neznalost elementární legislativy týkající se výkonu funkce zastupitele. Předpokládá se alespoň v tomto rozsahu znalost práv a povinnosti, neboť neznalost zákona neomlouvá a nemůže se proto jednat o případy omylem, v dobré víře pobíraných, odměn ze strany obstoupivších zastupitelů. Tvrzení starostky, že zastupitelé, jimž mandát zanikl, konali v dobré víře, nevěděli, že již zastupiteli nejsou, jsou přinejmenším podivná.

Navíc jste postupovali v souladu s § 82 Zákona č. 128/2000 Sb., když: Člen zastupitelstva obce má při výkonu své funkce právo

1. předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy na projednání,
2. vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů,
3. požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce; informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů.

V § 84 odst. 5 Zákona č. 128/2000 Sb. se hovoří: „Zastupitelstvo obce rozhoduje o zrušení usnesení rady obce, jsou-li mu předložena k rozhodnutí podle § 105 odst. 1.“ § 105 téhož zákona ale zní: „Starosta pozastaví výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce (§ 84 odst. 5).“

V případě projednávání tomu tak nebylo, protože věc nebyla předložena k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva. Podle mého názoru hlasování, které z popudu  starostky následovalo po vaší společné výzvě k předložení zmiňovaných dokladů, nemělo proto žádný význam a starostka se tak nezbavuje povinnosti uvedené výše, naopak postupovala v rozporu se zákonem o obcích.

S pozdravem

Ing. Václav Brožík