Pokud jste se zúčastnili (nebo viděli videozáznam) posledního zastupitelstva, jistě víte, že byla schválena obecně závazná vyhláška, kterou se stanovuje zákaz spalování suchých rostlinných materiálů ve městě Rychvald a způsob nakládání s rostlinnými zbytky (OZV 1/2012). Byl jsem proti. Z úst místostarosty Sitka padly informace, jejichž ověřování mě zaměstnávalo několik posledních dnů – šlo o škodlivost pálení listí (primárně zmiňoval prachové částice). Na co všechno jsem přišel?

Málo informací

Nejprve jsem si myslel, že nebude velký problém najít nějakou jednoduchou tabulku/studii, kde by bylo uvedeno, že spálením např. jednoho kilogramu listí, dřeva, slámy atd. se uvolní tolik a tolik gramů různých oxidů a tolik gramů prachových částic. Tak jednoduché to nebylo.

Většinou se dopátráte jen takových obecných informací, že spalování listí může obec zakázat, že než spalovat je lepší kompostovat atd. Ale žádné technické podklady nebo tabulky.

Jelikož pracuji na vysoké škole (VŠB) rozhodl jsem se problém konzultovat s našim Výzkumným energetickým centrem, které například měří emise atd. Pochopitelně nešlo o žádnou oficiální zakázku na studii, ale o osobní dotaz na příslušné pracovníky. I jejich odpověď byla spíše obecná – že při spalování jsou různá požární rizika, spalování mokré trávy vyniká více CO, … O nějakém výzkumu či studii na toto téma nevěděli. Takže nějakých přesných údajů jsem se opět nedopátral.

Nakonec se na mě usmálo štěstí a podařilo se mi najít odbornou studii Kalifornské neziskové organizace Burning Issues z roku 2002 BIOMASS BURNING: WOOD, LEAVES, GRASS, FORESTS, CROPS and TRASH, které bojuje proti spalování dřeva, listím, atd. – takže určitě nejde o nikoho, kdo by stál na mé straně. V této studii se dá dopátrat informací, které jsem potřeboval – porovnání „škodlivosti“ dřeva a listí.

Srovnání dřeva a listí

V uvedené práci lze najít tyto dva odstavce:

• Burning a kilogram (2.2lbs.) of wood in a new wood stove will produce about 130 grams of carbon monoxide, 51 grams of hydrocarbons (including up to 10 grams of carcinogenic benzene), 21 grams of fine particulates, and about 0.3 grams of the highly carcinogenic poly cyclic organic hydrocarbons (EPA, 1984, Larson, 1993)
• Burning a ton of leaves will produce about 117 pounds of carbon monoxide, 41 pounds of particulates (most of them smaller than 10 microns and easily absorbed in the lungs), and at least seven highly carcinogenic polycyclic aromatic hydrocarbons (Battelle, Friedman)

První odstavec mluví o spálení kilogramu dřeva a množství uvolněného CO (oxid uhelnatý) a prachu. Druhý o tom samém jen pro tunu listí. Protože jsou použity různé jednotky (kg, g, lb, t) je třeba všechno převézt a vycházet ze stejného množství (1 kg):

• dřevo: 130 g CO, 21 g prachu
• listí: 53 g CO, 19 g prachu

Uvedené informace jsem se snažil ověřit přímo z citovaných zdrojů, ale podařilo se mi najít jen jednu z nich – jde o rozsáhlou studii o rozsahu cca 600 stran, na kterou jsem už neměl sílu.

Z uvedených hodnot je patrno to, co jsem si myslel – stran škodlivosti je listí i dřevo srovnatelné.

Fakta o spalování

Sepišme si několik obecných informací o spalování, které se při probíraní daného tématu mohou objevit.

• KAŽDÉ SPALOVÁNÍ ČEHOKOLIV JE OZNAČITELNÉ ZA ŠKODLIVÉ!!! Minimálně se uvolňuje CO2, ale většinou i další látky.
• Při spalování jsou podstatné 3 věci: co spalujeme (typ paliva a jeho kvalita – množství obsažené vody; atd.), kde to spalujeme (kvalita ohniště/kotle; dostatek vzduchu pro hoření; atd.), kdo to spaluje (inteligence a zkušenosti „topiče“).

Další informace o spalování na zahradě, které každý rozumný hospodář a zahradkář jistě označí za pravdivé:

• Má smysl spalovat pouze suché věci. Vlhké listí/tráva/… stejně špatně hoří a ohniště zbytečně moc a dlouho kouří.
• Popelnice na bio-odpad jsou jistě fajn, ale během roku je několik období (např. předjaří a podzim), kdy je množství rostlinného materiálu ohromné (hraje roli velikost pozemku a jeho „osazenost“).
• Ne všechno (množství a typ) jde dát na kompost a něco je nejlepší spálit (vytrhané a usušené kopřivy či plevely; listí některých stromů – ořech; …)
• Spalování je jen občasnou záležitostí – když je dostatečné množství materiálu.

Reálný stav věcí

Rozumím pohnutkám proč vyhláška o zákazu spalování vznikla, ale je postavena mimo realitu. Její snahou je zlepšit ovzduší v obci, ale přitom může ovlivnit jen mizivou část aktivit, které se ovzduší dotýkají – a k tomu ještě těch, které škodlivé příliš nejsou. Nikomu nepomůže a jen naštve tu část spoluobčanů, kteří mají větší pozemky, na kterých hospodaří.

Samotné suché listí a tráva je při spalování podobně škodlivé jako dřevo, které si snad nikdo nedovolí zakázat. Z těchto materiálů (listí, tráva, sláma, atd.) se navíc průmyslově vyrábějí agro pelety pro topení v moderních kotlích na biomasu.

Zachovejme si zdravý rozum a pošleme tuto vyhlášku do zapomnění. Opačnou možností je život v pokrytectví a přesvědčení, že svážení suchého listí přes celé město naftu spalujícím nákladním autem je ekologické.