Na proběhnuvším zastupitelstvu města jsem se snažil upravit hodnotu poplatků za psy. Bohužel se mi to nepodařilo. Pokusím se tedy alespoň tady rozebrat tyto poplatky.

Tyto a další poplatky jsou zavedeny zákonem 565/1990 Sb. a konkrétně pro psy (§2) stanovují tento rámec:

• poplatek platí držitel psa (fyzická nebo právnická osoba z České republiky)
• poplatek se hradí ze psů starších 3 měsíců
• od poplatků jsou osvobozeni nevidomí, útulky, … viz §2 ods. 2.
• HORNÍ hranice poplatku je až 1500kč za kalendářní rok a jednoho psa
• pro poživatele invalidního, starobního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmů, anebo poživatel sirotčího důchodu, je tato horní hranice až 200kč za kalendářní rok
• U druhého a každého dalšího psa může obec horní hranici sazby zvýšit až o 50 %.

To je prakticky vše, co říká zákon o tomto poplatku – město je limitováno jen tím, jak vysoký poplatek nastaví.

Na zastupitelstvu jsem se proti námitce, že se sníží příjem obce, reagoval Metodickým materiálem Ministerstva vnitra, kde je uvedeno toto:

Rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 2 Afs 107/2007 – 168I.
Smyslem poplatku ze psů primárně není a ani nemá být posílení obecního rozpočtu, protože pak by se již pojmově nejednalo o poplatek, nýbrž spíše o majetkovou daň. Poplatek ze psů tak nemá jiný význam než snižovat či vyrovnávat negativní důsledky spojené s chovem psů.

Z výše uvedeného vyplývá, že nelze argumentovat příjmy obce, ale pouze „snižováním negativních důsledku“ (čti uklizení hovínek 🙂 ).

Dále je běžnou praxí, že se ve vyhláškách rozlišují psi (poplatky za ně) u rodinných domů, v bytě a u podnikatelů/podniků. Jak vypadají poplatky za psy v Ostravě si můžete prohlédnout v dokumentu, který se mi podařilo vypátrat – Poplatky za psy v Ostravě.

Věcné výhrady k aktuální vyhlášce (postupně od těch pro mě nejzásadnějších):

1. Zvýšení sazby u druhého a dalšího psa o 50%. Tohle zvýšení (ale ne o 50%) jsem schopen pochopit v bytech, ale u rodinných domů je to úplná PITOMOST. Čím je další pes dražší než ten první?!
2. Poplatek za psa umístěného v prostorách určených k podnikání (200kč). Tento poplatek jsem chtěl zvýšit (na 500kč), jelikož takový pes slouží nejpravděpodobněji jako ostraha a lze ho tedy považovat za součást podnikání.
3. I když výše poplatků není vysoká (jak bylo argumentováno), tak mi přijde přehnaná – u rodinných domů je to nejpatrnější. Poplatky by v tomto případě měly být pouze symbolické.

Další věc, kterou je třeba vzít v potaz je, jak moc pravdivě jsou rychvaldští psi přihlášeni. Zde si šáhněme do svědomí a paměti – klidně se vsadím, že běžná praxe je taková, že pokud je vůbec nějaký pes nahlášený, tak pak jen jeden (má-li jich majitel více) a když jde o vícegenerační bydlení, tak je to jasné – pes je napsaný na babičku či dědu. A když vám nehrozí v podstatě žádný postih, tak se tomu nelze divit.

Město by si mělo promyslet jestli bude mít vyhlášku „jak se to běžně dělá“, nebo vyhlášku která se snaží odrážet reálný stav věcí.

Dnes ráno jsem se snažil zjistit, kolik psů je v Rychvaldu evidováno v jednotlivých „kolonkách“, abych si udělal představu – ale nepořídil jsem. Město nemá evidenci, kolik kterých psů má evidováno. Takže je dobře možné, že snížení poplatků by vedlo k většímu výběru poplatků.